Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čím to je, že se u nás najde ještě dost lidí chválících komunismus

29. 07. 2014 12:48:31
Již delší dobu pozoruji, čtu a přemýšlím nad důvodem narůstajících pozitivních reakcí některých našich spoluobyvatel, týkajících se éry komunismu.

Já sama jsem mladá a tuto dobu si pamatuji jen hodně okrajově a tak jsem odkázána na vzpomínky našich starších rodičů, dokumenty a články. Také jsem na toto téma několikrát „zabrouzdala“ při rozhovoru se svojí maminkou v očekávání mého většího pochopení pro tento přístup, protože mu nerozumím a vyvolává u mě zmatek.

Včera jsem náhodně narazila na dva, pro mne z tohoto pohledu uvažování, zajímavé dokumenty. První se jmenuje Ztracený svět komunismu a druhý Cenzurované sny – Film patří lidu.

V první řadě musím napsat veliké uznání účinkujícím, kteří se nebáli v dnešní složité postkomunistické době veřejně vystoupit a vcelku otevřeně popsat důvody svých dřívějších nadšení i zklamání týkajícího se nástupu komunismu v poválečné době.

To, co mne na nich zaujalo, resp. nabídlo další úhel pohledu mého uvažování, proč se tak děje, je skutečnost, že většina dnešních dříve narozených, kteří pozitivně vzpomínají, či nemají zase až tak negativní přístup k první éře nástupu (po roce 1948), byla v této době ve svých nejlepších letech. Byli mladí, politiku zase až tak neřešili. Ta doba nebyla z jejich pohledu, ve srovnání s dobou válečnou, zase až tak příšerná. Vše se rychle měnilo, budovalo a z pohledu válečné doby to byla pro ně změna veliká a pozitivní. Mládí, nové myšlenky, nová víra a naděje v lepší zítřky. To vše na mě z prvního dokumentu promlouvá. To vše je zřejmě (dle mého názoru) to pozitivum, na které naši výše uvedení spoluobčané (ti kteří dnes pozitivně vzpomínají) vzpomínají jako na zlatá padesátá léta. Negativum bylo rychle rozcupováno a potlačeno.

Pak ale přišla léta šedesátá a s nimi i rok 68. Nastala černá doba, strach a destrukce. A právě tito mladí se v této době stali dospělými, zakládali své rodiny a řešili každodenní narůstající starosti spojené s prací, režimem, výchovou svých dětí atd. Prožívali svá první větší životní zklamání, stali se otroky své doby a zajatci svých životů. Vše jim zčernalo, vše se jim zdálo složité a oni rezignovali a nejspíše se přepnuli i do tzv. „stand by režimu“, kdy úspěchem a cílem byla rodinná sešlost u večeře.

Z dnešního pohledu bych řekla, že je to velice podobné době dnešní. Před 15ti lety mi také svět, díky mládí, přišel hezčí a barevnější, více bezstarostný a politika mi byla vlastně fuk. Nějaká kuponová privatizace a další věci mě prostě nezajímaly. Byla jsem plná nadějí, snů a cílů. Zato v mém aktuálním věku již více přemýšlím, vnímám a zlobím se nad politickými situacemi a také prožívám své každodenní radosti a starosti dospělého. A popravdě, na politiku čas nemám. Prostě žiji svými každodenními radostmi a starostmi. Na onu dobu budu vzpomínat jako na krásnou, svobodnou a pohodovou.

Napadá mne tedy jediné. Ti, kteří dnes tak obhajují éru komunismu, jsou nejspíše těmi, kteří svá nejhezčí léta prožili v době první a v době druhé, po roce 1968, již měli plné ruce práce se svými životy. Postupem času na vše negativní z té doby tak nějak zapomněli, jen vzpomínky na mládí zůstaly a pomalu vytlačily to nehezké. Vždyť vlastně ono se říká, že lidský mozek si pamatuje více to pěkné a to špatné má tendenci zapomenout.

Bohužel však v tom vidím jisté nebezpečí a vlastně i důvod. Nebezpečí a důvod toho, že to zapomnění neustále uvolňuje další a další zpomalení procesu přeměny naší politické situace a komplikuje tak nástup a pochopení přístupu nového - demokratického.

Domnívám se, že ještě stále jsme se nenaučili s ním správně zacházet, zato jsme se jej naučili dokonale zneužívat. To vše ruku v ruce s tím, jak naše obyvatelstvo stárne.

Samozřejmě, že problematika je daleko složitější a toto je jen úzký pohled. Vše má ještě více návazností a provázaností na tuto dnešní dobu. O tom však můj blog není. Nechci zde „motat“ více myšlenek najednou. K zamyšlení a diskuzi nabízím tuto.

Osobně si tedy myslím, že je tedy zapotřebí přechodu více jak dvou generací, než se nám podaří očistit se od zkreslujících pohledů na dřívější režim.

Pokud Vás blog zaujal, velice uvítám Vaše názory, pohledy i připomínky, neboť mě toto téma zajímá..."co je pro některé voliče na této době minulé tak pozitivní, že preference KSČM pomalu avšak trvale stoupají?"

Autor: Klára Hájek Velinská | úterý 29.7.2014 12:48 | karma článku: 22.99 | přečteno: 2162x

Další články blogera

Klára Hájek Velinská

Pohoda a relax v krásných saunách

Tyto lázně a sauny jsme navštívili náhodou při cestě naším karavanem z Erdingu. Měli jsme den volna a rozhodli se nepospíchat domů a prodloužit si tak náš saunovací výjezd poznáním dalších termálních lázní.

18.9.2017 v 13:58 | Karma článku: 5.96 | Přečteno: 321 | Diskuse

Klára Hájek Velinská

Ruská sauna, diskotéka s laser show v termálech a 16 super tobogánů

Letošního roku jsme se vydali do dalších termálních lázní a aquaparku v Německu. Jaké to tam bylo a zda stojí za návštěvu se můžete dočíst v mém příspěvku.

12.9.2017 v 16:18 | Karma článku: 12.70 | Přečteno: 599 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Herda

„Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“

Když se jich sejde nadkritické množství, vstoupí do nich ďábel? Pak nám tedy pomáhej Bůh a čert aby to spral, když se sejdou všichni – celá sněmovna.

21.11.2017 v 7:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 15 | Diskuse

Jiří Šebek

GDPR - řešit nebo neřešit

GDPR je nové nařízení z Evropské unie, které vstupuje v platnost 25. května 2018. Jedná se o nařízení, tedy ani náš stát s tím nic nemůže udělat a upravit jeho znění ... ba naopak, jsme povinováni jej přijmout ke stanovenému datu.

21.11.2017 v 7:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 96 | Diskuse

Václav Dlouhý

Mrzout starý zavináč gmail tečka com

Tak mi poprvé smazali blog. Uznávám,že opakovaný vtip není vtipem,ale nakonec jsem se rozhodl ho uveřejnit znova. Hlavně proto,že podle reakcí před smáznutím, téma blogu - stalking internetových a mobilních aplikací, vadí nejen mě

20.11.2017 v 20:47 | Karma článku: 20.58 | Přečteno: 590 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Cesta života

I v nejhorších situacích vždycky existuje naděje, že dojde ke změně a všechno se v dobré obrátí. V obleženém Leningradu k naději vedla cesta přes zamrzlé Ladožské jezero.

20.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 14.34 | Přečteno: 408 | Diskuse

Jan Ziegler

Válka taxikářů aneb obcházení zákona

V Praze se rozhořel boj mezi zástupci taxislužeb a společnosti Uber, která jim fušuje do řemesla. Rozumím tomu, že někteří pražští taxikáři mají pověst, jakou mají, ale zákony musí platit pro každého.

20.11.2017 v 18:45 | Karma článku: 11.91 | Přečteno: 455 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1427

Nadšená cestovatelka a blogerka. Mým snem je být digitální nomád, neboť svoboda cestování ve spojení s karavaningem je pro mě životní "cesta i cíl". Jsem zároveň autorka karavanistických blogů na "Klárinka Cestuje".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.