Život bez televize
Náhoda tomu chtěla, že televize se nám rozbila přesně 25.12, kdy sehnat opraváře je nadlidský výkon. Trochu nám to bylo líto, neuvidíme vánoční pohádky, ale na druhou stranu, přeci se nic neděje. Odjíždíme bydlíkem na vánoční prázdniny a není tedy potřeba, aby fungovala. „Opravář může přijít po novém roce“ řekla jsem si a tento problém uzavřela.
Druhého ledna jsem však zjistila, že ještě nějaký ten den potrvá, než bude možné začít situaci řešit. I opraváři si prodloužili vánoční prázdniny a jen tak někdo neopravuje. To už za námi byl více jak týden bez televize a ten největší „televizní absťák“ jsme měli za sebou. No, mám-li být přesná, naše nejmladší dcera ho měla za sebou J.
Následně dny ubíhaly a nebyl čas s tou televizí kamkoliv zajet. Také jsem párkrát zapomněla opraváři zavolat… Než jsem se nadála, byl konec ledna.
Začala jsem tedy intenzivně přemýšlet nad svou liknavostí a tím, že bych měla již opravu zařídit.
Sedím si tak jednoho dne ráno s kávou a přemýšlím, co je doma tak dlouhodobě jiného a děsně pohodového, až jsem na to přišla. Ticho a pohoda! Já snídám a nekřičí mi tu „zvláštní“ americké seriály, neslyším neustále stejné „vtipy“ podkreslené humorným smíchem. Je ticho, my snídáme, nejmladší dcera vše stíhá tak, aby její odchod do školy byl v souladu s odjezdem autobusu a mé nervy a hlasivky jsou najednou ušetřeny. Nemusím ji honit a říkat „rychle dosnídej, umyj se, ještě vlasy, kde máš mikinu, bundu, klíče…“, protože ona se ne a ne odtrhnout od toho seriálu a rohlíku. Prostě jí teď zazvoní budík na telefonu, který oznamuje „máš 5 minut do odchodu“. Ona vstane, vše připraví a v klidu odejde na autobus a do školy…..S mužem jsme zatím abstinenci nepociťovali, neb se na ni skoro nekoukáme, avšak stále pocit běžící TV tam byl.
Rozhodla jsem se tedy naši rodinu podrobit testu.
Prohlásila jsem: „televize nejde, opravář je v nedohlednu a musíte tedy i další dny zvládnout bez té (prokleté) TV“.
Výsledek? Neuvěřitelný.
Dcery pokud chtějí, pohádku či film si pustí na PC. Mladší dcerka tráví od té doby ještě více času venku s kamarády a také její slovní zásoba se zvýšila. Je totiž nucena komunikovat a ne jen pasivně poslouchat (jak je tomu při sledováni TV). Také když se spolu učíme, je více v klidu a nepospíchá s důvodem, že jí „za chvilku dávají díl seriálu, který ještě neviděla a fáákt jej musí vidět“. Zkrátka nic ji neomezuje a zároveň nebere na soustředěnosti. Má jen nás, učení a kamarády.
Po více jak měsíci bez TV si už pomalu ani jeden člen naší rodiny nevzpomněl. Pokud my dospěláci chceme vědět co se děje, máme internet (podotýkám, že z důvodu naší práce opravdu musíme být v centru dění, ale i ten internet Vás nakonec plně informuje, leckdy, více, než je zdrávo. Takže jsme v obraze) a nejmladší dcerka už televizi skoro nevyhledává. Pokud se sejde večer, kdy jsme všichni doma, raději si zahrajeme hry, popovídáme, co se přes den událo a pak s úsměvem se rozejdeme do svých pokojů odpočívat. Dcery si třeba ještě zajdou zahrát i tu hru na PC, my rodiče při kávě rozebereme celý den a ke spánku se ukládáme krásně rodinně naladěni.
Musím zdůraznit, že i nám dospělým se hodně změnil režim. Já si díky nedostupnosti TV například nastavila zdravější režim. Tím, že chodím dříve spát, nedělá mi problém ráno čilá vstávat a již v půl osmé být každý den v posilovně, kde si protáhnu tělo před pracovním výkonem a opět přemluvím ten metr, aby ukazoval méně :-).
Dříve, byť jsem TV nevnímala, tak jsem pasivně u ní usínala. Znáte to. Potřebuje „pohádku na dobrou noc“. Avšak konečné usnutí je odsunuto a ráno zvonící budík je šílenost. Dnes vstanu a po snídani s úsměvem utíkám do fitka pozorovat cvičence, občas prohodit slovo a odcházím ne jen fyzicky naplněna, ale i duševně J.
Shrnuto, podtrženo. Pokud by mi někdo ještě před vánoci říkal, že TV doma nemá, pokládala bych ho za blázna.
Dnes jsme s mužem vedli rozhovor, zda tedy nakonec TV pořídit, či nepořídit. Oba jsme se shodli na jednom. NEPOŘÍDIT. Náš život je od té doby bohatší, klidnější a krásnější. Pro některé to může znít zvláštně, ale opravdu. Zkuste si to. Já si to také myslela. Ale dnes mám názor úplně jiný.
Krásný večer všem.
Klára Hájek Velinská
Pohoda a relax v krásných saunách
Tyto lázně a sauny jsme navštívili náhodou při cestě naším karavanem z Erdingu. Měli jsme den volna a rozhodli se nepospíchat domů a prodloužit si tak náš saunovací výjezd poznáním dalších termálních lázní.
Klára Hájek Velinská
Ruská sauna, diskotéka s laser show v termálech a 16 super tobogánů
Letošního roku jsme se vydali do dalších termálních lázní a aquaparku v Německu. Jaké to tam bylo a zda stojí za návštěvu se můžete dočíst v mém příspěvku.
Klára Hájek Velinská
ADD rozhodně není nemoc, stačí jen pochopit a máte vyhráno
Znáte to, doma se s dítětem stále dokola učíte, ono se snaží seč může, ale výsledky nepřicházejí. Nervy „rupají“, Vaše rodičovská emoce se zmítá v kotrmelcích, ale ani to výsledek nepřináší. K tomu se ještě přidá fakt, že Vaše dítě je bordelář, stále si „lítá“ někde v oblacích, jeho mysl je těžko uchopitelná a od ostatních slyšíte, že ve výchově byste měli trochu přitvrdit. Cítíte zmatek a nevíte co s tím.
Klára Hájek Velinská
Pane prezidente, děkujeme, odejděte…..nebo ne?
Tak se nám s dnešním svátečním dnem sešel lid, tedy vlastně jen část lidu, aby dal najevo svůj nesouhlas s naším panem prezidentem. Vystavují červené karty, vystavují účet a volají po jeho abdikaci.
Klára Hájek Velinská
Rozvod, rozvod a zase jenom rozvod
Tak jo, již delší dobu tu probíhá diskuze na téma „matek samoživitelek“, „otců odvrhnutých“, „matek zákeřných“, „dětí trpících“ atd. Protože mě, jako ženu, tyto blogy resp. některé diskuze urážejí, rozhodla jsem se tedy také jeden napsat.
Klára Hájek Velinská
Sami sobě otrokem?
Všimla jsem si mnoha diskuzí nad tématem, že na státní svátky budou obchody zavřené. No co si to zase to naše politikum dovolilo.
Klára Hájek Velinská
Porody na "scestí"
V poslední době se množí blogy a obsáhlé diskuze, týkajících se dvou extrémních názorů o porodech doma a porodech v porodnici. Nedá mi to, abych na ně nereagovala (a přiznám se, že impulzem mi byl jeden dnešní blog) a tak píši i já, sama za sebe, svůj postoj k této kontroverzní otázce.
Klára Hájek Velinská
Čím to je, že se u nás najde ještě dost lidí chválících komunismus
Již delší dobu pozoruji, čtu a přemýšlím nad důvodem narůstajících pozitivních reakcí některých našich spoluobyvatel, týkajících se éry komunismu.
Klára Hájek Velinská
Taková normálně nenormální rodinka
Standardní rodina si věci PLÁNUJE. Plánuje si dopředu, kdy zajde nakupovat, kdy pojede na výlet či společná rodinná setkání. Standardní rodina se večer doma sejde a prožije si svých, standardních „pět minut“ slávy za účasti pubertálních dětí či unavených rodičů. Standardní rodina se potkává u oběda či večeře a předběžně ví, co bude následovat další den. Prostě takový ten NORMÁLNÍ standardní rodinný život.
Klára Hájek Velinská
Pubertální smradi, nevychovanci…nebo ne?
Znáte to, jak na ně přjde puberta, tak jsou k neudržení. Ostatně jsou toho plné blogy. Stále jen někde lítají, „zevlujou“, jsou na „fejsu“, pro sprosté slovo nejdou daleko a úcta je pro ně něco divného. K tomu aby je člověk k jakékoliv práci sakra přemlouval s nejistým výsledkem....
Klára Hájek Velinská
Válka, kterou nevidíte
Již několik týdnů zde, i v jiných médiích, pročítám články, blogy a diskuze týkající se ukrajinské krize a dalších důležitých událostí ve světě. Dost jsem nad tím přemýšlela a hledala odpovědi. Odpovědi na to, proč se to opravdu děje, co vše je v pozadí a čehože jsme to součástí.
Klára Hájek Velinská
že jsou děti agresivní?.....a není příčina také i v nás?
Dnes jsem na ulici viděla velice smutnou situaci. „Maminka“, v návalu vzteku, kopla svého cca šesti letého syna přesně tam, kde to muže nejvíce bolí. Po mém počátečním šoku, mi hlavou proběhla myšlenka napsaná v nadpisu.
Klára Hájek Velinská
Jak pár dní, mimo naší republiku, dokáže změnit vnímání
Dnes jsem napsala blog, resp. cestopis, z našeho dovolenkového putování. Jednu věc ale tento blog nezachycuje. Tím je smutný pocit vracejícího se čecháčka do své domoviny.
Klára Hájek Velinská
7 dní po německých zábavních parcích
Plán: cca 2350km, čtyři zábavní parky (Belantis, Heide park, Europapark, Legoland) a jeden veliký aquapark a lázně (Erding). Tuto trasu jsme plánovali dle našich kritérií: efektivní přejezdy, co nejkratší vzdálenosti, zábava pro děti a pohoda pro nás :-). Nakonec to však dopadlo trochu jinak, ale i tak jsme si to neuvěřitelně užili...
Klára Hájek Velinská
Pojedeme k moři – je to opravdu tak „dobrý“ a „jiný“ český film?
Nejsem žádný filmový kritik, a proto níže napsané je pouze jen a jen můj názor....ANO. Ostatně o tom nejspíše vypovídá i fakt, že s běžícími závěrečnými titulky se NIKDO nedokázal zvednout. Až po rozsvícení světel se diváci začali teprve pomalu zvedat. Popravdě řečeno, již dlouho jsem takovou situaci v kině nezažila.
Klára Hájek Velinská
Jaro, noční mrazík, kempování a romantika
Sluníčko venku svítí a prach na našich kempingových židlích je už moc vysoký. Je třeba jej smést. Také chybí vůně ohýnku a čerstvě opečeného buřtu. Prostě začít tu sezonu a hezky si to užít, pořádně si venku zakempovat a opět pocítit nádherný pocit svobody a souznění s přírodou. Tak jsme vyrazili.
Klára Hájek Velinská
Dítě na servisní smlouvu
Zcela určitě znáte to rčení „když se žena v určitém věku zamiluje, je to, jako když hoří stodola“. Tak přesně takhle se mi před nějakým časem doma vzbouřily hormony. Ovšem ne ve smyslu zamilovanosti, ale posledního vzplanutí k miminku. Naštěstí však po rychlém vzplanutí přišlo i vychladnutí a já se tomu s manželem dnes už jen směji. Jediné co mi v hlavě z tohoto období hluboko v mysli utkvělo je výše uvedený nadpis a uvědomění si, že chlapi to s námi někdy mají opravdu těžké a že si oprávněně zaslouží naše hluboké uznání :-).
Klára Hájek Velinská
Jednou je hůř, jednou je líp...a je to tak, jak víte, že to je
K napsání tohoto blogu mě vede jediné, že slova tato by měla býti do kamene vytesána :-)
Klára Hájek Velinská
Univerzita třetího věku, je to opravdu tak hodně dobrá myšlenka?
K napsání tohoto blogu mě vede reálná zkušenost v rámci mé rodiny. A mohu říci ANO, více než dobrá.
Klára Hájek Velinská
Blbá nálada, aneb světlo na konci tunelu
Tímto mini blogem, navazuji na svůj předchozí blog ...jak u blbejch na dvorečku...aneb NEMÁM ráda Zemana. V reakci na zmiňovaný příspěvek, jsem od své maminky, do emailové schránky, obdržela velice zajímavý názor, který rozhodně stojí za samostatné zvěřejnění. Moc by mě zajímala hlavně následná diskuze s názory čtenářů, protože to její pojmenování je možná tím, co všichni tak nějak cítíme...a nebo se také pletu.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 31
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1497x