Jaro, noční mrazík, kempování a romantika
Kam? Rozhodnutí bylo jednoduché. Pojedeme do kokořínského údolí, kde je vše kousek, kempovat v tomto měsíci je také možné a pořádně si to užijeme.
Je pátek, cca v 21:00hod a my přijíždíme na místo. Opuštěné tábořiště uprostřed nádherných lesů a CHKO. Venkovní teplota hlásí -1 stupeň. Obloha je jasná a konečně je vidět veliké množství hvězd. Není tu totiž světelný smog. Jak jsme se na tuto chvíli těšili. Zaparkujeme, vyvážíme rovnováhu v našem „bydlíku“, pořádně roztopíme na příjemných 23 stupňů a s hrnkem kávy jdeme ven koukat na hvězdy a dýchat úžasně čerstvý vzduch. Pak honem spát. Na zítřek máme totiž naplánovanou dlouhou procházku, ohýnek, buřtíky a pohodu. Jak dlouho jsme se na to těšili.
Ráno v šest hodin mě budí zpěv ptáků (ano, v tomto měsíci již jsou krásně slyšet) a vstávám. Venku je zmrazka, zima, ale krásně. Slunce vychází, prosvítá mezi stromy, jeho paprsky se odrážejí ve zmrazce, která se usadila na trávě a já mám pocit ráje. Piji kávu, poslouchám probouzející se přírodu a je mi krásně.
Po snídani s mužem vyrážíme na procházku. Nakonec je to 12km s úžasnou zastávkou v nedalekém hostinci. Manžel je romantik a trvá na tláče s cibulí a řezaném pivku. Vypráví mi o svém dětství, výletech s babičkou a dědou a je spokojený. Jak já jsem šťastná. Konečně, po těch nekonečných týdnech a nocích práce odpočívá a já s ním. Také si vyšlápneme těch nemálo schodů na Pokličky, prošmejdíme vršek, povzpomínáme na pubertální léta, kdy jsme tu byli (každý tehdy sám, neb jsme se neznali) s kamarády a jdeme dál. Pak se pokusíme sehnat v dostupných hostincích buřty, avšak neúspěšně. Nevadí, to vyřešíme, první letošní ohýnek bude.
S podvečerem, či správně odpolednem (jsou tři hodiny), se vracíme zpět k bydlíku. Jsme natěšeni na ohýnek a párky z láku. Ty jsou totiž jediné, které z uzenin v bydlíku máme. Ale to nevadí. Chceme opékat a tak i tyto párky budou dobré. Pak si také vzpomeneme na jablka a s nimi vzpomínky z mládí, kdy jsme je házeli do rozžhaveného popelu za účelem „opečení“ a je jasno. Večer bude nostalgický, romantický a teplý.
Manžel zjišťuje (dle předpokladu), že dřevo je mokré a vydá se hledat březovou kůru. Nalézá a jak malý kluk s úsměvem se vrací a roztápí. Sice do velkého ohně, co by nás zahřál, to trvá skoro dvě hodiny, ale je šťastný že se mu to daří, vzpomíná na skautské rady a já s ním. Vždyť je tu jaro, my opět kempujeme a jsme v krásné přírodě. Žijeme.
S blížící se tmou teplota v údolí klesá až na mínusovou teplotu, ale nám to nevadí. Máme za zády bydlíka, kde je teplo. Před námi je plápolající oheň a kolem příroda a ticho. Už dlouho jsme si s mužem nepopovídali tak krásně, jako tento večer. Už dlouho jsme si neuvědomili tu krásu a svobodu kempování a karavaningu jako ten večer a už dnes se těšíme na další výlet. Vždyť je tu jaro a s ním neuvěřitelné množství možností kam jet…..vždyť jednou bydlík, pořád bydlík J.
Klára Hájek Velinská
Pohoda a relax v krásných saunách
Tyto lázně a sauny jsme navštívili náhodou při cestě naším karavanem z Erdingu. Měli jsme den volna a rozhodli se nepospíchat domů a prodloužit si tak náš saunovací výjezd poznáním dalších termálních lázní.
Klára Hájek Velinská
Ruská sauna, diskotéka s laser show v termálech a 16 super tobogánů
Letošního roku jsme se vydali do dalších termálních lázní a aquaparku v Německu. Jaké to tam bylo a zda stojí za návštěvu se můžete dočíst v mém příspěvku.
Klára Hájek Velinská
ADD rozhodně není nemoc, stačí jen pochopit a máte vyhráno
Znáte to, doma se s dítětem stále dokola učíte, ono se snaží seč může, ale výsledky nepřicházejí. Nervy „rupají“, Vaše rodičovská emoce se zmítá v kotrmelcích, ale ani to výsledek nepřináší. K tomu se ještě přidá fakt, že Vaše dítě je bordelář, stále si „lítá“ někde v oblacích, jeho mysl je těžko uchopitelná a od ostatních slyšíte, že ve výchově byste měli trochu přitvrdit. Cítíte zmatek a nevíte co s tím.
Klára Hájek Velinská
Pane prezidente, děkujeme, odejděte…..nebo ne?
Tak se nám s dnešním svátečním dnem sešel lid, tedy vlastně jen část lidu, aby dal najevo svůj nesouhlas s naším panem prezidentem. Vystavují červené karty, vystavují účet a volají po jeho abdikaci.
Klára Hájek Velinská
Rozvod, rozvod a zase jenom rozvod
Tak jo, již delší dobu tu probíhá diskuze na téma „matek samoživitelek“, „otců odvrhnutých“, „matek zákeřných“, „dětí trpících“ atd. Protože mě, jako ženu, tyto blogy resp. některé diskuze urážejí, rozhodla jsem se tedy také jeden napsat.
Klára Hájek Velinská
Sami sobě otrokem?
Všimla jsem si mnoha diskuzí nad tématem, že na státní svátky budou obchody zavřené. No co si to zase to naše politikum dovolilo.
Klára Hájek Velinská
Porody na "scestí"
V poslední době se množí blogy a obsáhlé diskuze, týkajících se dvou extrémních názorů o porodech doma a porodech v porodnici. Nedá mi to, abych na ně nereagovala (a přiznám se, že impulzem mi byl jeden dnešní blog) a tak píši i já, sama za sebe, svůj postoj k této kontroverzní otázce.
Klára Hájek Velinská
Čím to je, že se u nás najde ještě dost lidí chválících komunismus
Již delší dobu pozoruji, čtu a přemýšlím nad důvodem narůstajících pozitivních reakcí některých našich spoluobyvatel, týkajících se éry komunismu.
Klára Hájek Velinská
Taková normálně nenormální rodinka
Standardní rodina si věci PLÁNUJE. Plánuje si dopředu, kdy zajde nakupovat, kdy pojede na výlet či společná rodinná setkání. Standardní rodina se večer doma sejde a prožije si svých, standardních „pět minut“ slávy za účasti pubertálních dětí či unavených rodičů. Standardní rodina se potkává u oběda či večeře a předběžně ví, co bude následovat další den. Prostě takový ten NORMÁLNÍ standardní rodinný život.
Klára Hájek Velinská
Pubertální smradi, nevychovanci…nebo ne?
Znáte to, jak na ně přjde puberta, tak jsou k neudržení. Ostatně jsou toho plné blogy. Stále jen někde lítají, „zevlujou“, jsou na „fejsu“, pro sprosté slovo nejdou daleko a úcta je pro ně něco divného. K tomu aby je člověk k jakékoliv práci sakra přemlouval s nejistým výsledkem....
Klára Hájek Velinská
Válka, kterou nevidíte
Již několik týdnů zde, i v jiných médiích, pročítám články, blogy a diskuze týkající se ukrajinské krize a dalších důležitých událostí ve světě. Dost jsem nad tím přemýšlela a hledala odpovědi. Odpovědi na to, proč se to opravdu děje, co vše je v pozadí a čehože jsme to součástí.
Klára Hájek Velinská
že jsou děti agresivní?.....a není příčina také i v nás?
Dnes jsem na ulici viděla velice smutnou situaci. „Maminka“, v návalu vzteku, kopla svého cca šesti letého syna přesně tam, kde to muže nejvíce bolí. Po mém počátečním šoku, mi hlavou proběhla myšlenka napsaná v nadpisu.
Klára Hájek Velinská
Jak pár dní, mimo naší republiku, dokáže změnit vnímání
Dnes jsem napsala blog, resp. cestopis, z našeho dovolenkového putování. Jednu věc ale tento blog nezachycuje. Tím je smutný pocit vracejícího se čecháčka do své domoviny.
Klára Hájek Velinská
7 dní po německých zábavních parcích
Plán: cca 2350km, čtyři zábavní parky (Belantis, Heide park, Europapark, Legoland) a jeden veliký aquapark a lázně (Erding). Tuto trasu jsme plánovali dle našich kritérií: efektivní přejezdy, co nejkratší vzdálenosti, zábava pro děti a pohoda pro nás :-). Nakonec to však dopadlo trochu jinak, ale i tak jsme si to neuvěřitelně užili...
Klára Hájek Velinská
Pojedeme k moři – je to opravdu tak „dobrý“ a „jiný“ český film?
Nejsem žádný filmový kritik, a proto níže napsané je pouze jen a jen můj názor....ANO. Ostatně o tom nejspíše vypovídá i fakt, že s běžícími závěrečnými titulky se NIKDO nedokázal zvednout. Až po rozsvícení světel se diváci začali teprve pomalu zvedat. Popravdě řečeno, již dlouho jsem takovou situaci v kině nezažila.
Klára Hájek Velinská
Život bez televize
Dnes jsou tomu skoro čtyři měsíce, co se nám doma rozbila televize. Nejprve jsem si myslela, že musíme ihned pořídit novou, protože bez televize přeci nelze běžný rodinný život provozovat, a tak je třeba zakoupit novou. Jak jsem se zmýlila!
Klára Hájek Velinská
Dítě na servisní smlouvu
Zcela určitě znáte to rčení „když se žena v určitém věku zamiluje, je to, jako když hoří stodola“. Tak přesně takhle se mi před nějakým časem doma vzbouřily hormony. Ovšem ne ve smyslu zamilovanosti, ale posledního vzplanutí k miminku. Naštěstí však po rychlém vzplanutí přišlo i vychladnutí a já se tomu s manželem dnes už jen směji. Jediné co mi v hlavě z tohoto období hluboko v mysli utkvělo je výše uvedený nadpis a uvědomění si, že chlapi to s námi někdy mají opravdu těžké a že si oprávněně zaslouží naše hluboké uznání :-).
Klára Hájek Velinská
Jednou je hůř, jednou je líp...a je to tak, jak víte, že to je
K napsání tohoto blogu mě vede jediné, že slova tato by měla býti do kamene vytesána :-)
Klára Hájek Velinská
Univerzita třetího věku, je to opravdu tak hodně dobrá myšlenka?
K napsání tohoto blogu mě vede reálná zkušenost v rámci mé rodiny. A mohu říci ANO, více než dobrá.
Klára Hájek Velinská
Blbá nálada, aneb světlo na konci tunelu
Tímto mini blogem, navazuji na svůj předchozí blog ...jak u blbejch na dvorečku...aneb NEMÁM ráda Zemana. V reakci na zmiňovaný příspěvek, jsem od své maminky, do emailové schránky, obdržela velice zajímavý názor, který rozhodně stojí za samostatné zvěřejnění. Moc by mě zajímala hlavně následná diskuze s názory čtenářů, protože to její pojmenování je možná tím, co všichni tak nějak cítíme...a nebo se také pletu.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 31
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1497x