Hezký článeček. Také jsem zažila takový záchvat během čerstvé zamilovanosti a uvažovala dva roky před 40 - kou o miminku. Pak dostaly věci jiný spád, vydržela jsem se ze vztahu těšit asi rok, pak to začalo jít dolů a po pěti letech přišel totální krach. Podle onoho člověka byly na vině "moje nevychované děcka, protože on má tých svých vycepovaných". ( Hodonínsko) A tak jsem dnes ráda, že nemusím řešit, jestli "sú lepší tý jeho, nebo moje, nebo naše". Mám už delší dobu přítele, máme každý ty svoje milované děti a navzájem se respektujeme a máme všichni rádi . Vím, je to trochu něco jiného, než Váš příběh, ale závěr je stejný - rozum zvítězil (pohodlnost taky), ale nikomu to aspoň neublížilo, viďte?