Hezkou noc.

Jsem ještě životem nepoučený v těchto otázkách, ale trošku málo o mém názoru na toto. Za vznik Zelené vdovy č. 2 si může její muž sám. A parohy má záslužně. Nemyslím si, že to je, jak uvedl můj předřečník, "z nudy má roupy".Ženská duše je taková. Vidím to u mého nejbližšího pracovního prostředí. Majitel firmy kde pracuji tedy "od nevidím do nevidím" ve své firmě není. Tráví normálních osm hodin ve své firmě. A firma je úspěšná a rozšiřuje se. V sobotu a v neděli vůbec se neobjeví. Má lidi....takový jako já  . 

PS: Nebylo by špatné seznámit se s takovou Zelenou vdovou č.2

Troška rozšíření. Heslo "od nevidím do nevidím", který přednášejí někteří "přepracovaní podnikatelé" je tak nějak falešné. Je to otázka organizačních schopností. A lidí kolem něho. Někdo si myslí, že bez něho ve firmě nic nepůjde. Ti končí u psychiatra. A pro rodinu prostě ten čas si najít musí.

krize z rozežranosti....z nudy má roupy, a ještě se pasuje na oběť. Je to jako manželky vojáků, co jsou v zahraničí na misích a ony se zku....ehm..no víteco... taky nikdy svoje selhání nepovažují za něco špatného, udělají ze sebe oběť. Viník je pak ten, co nasazoval kejhák a drželo ho jen, že se vrátí domů....a ona "chudák" tak sama

Každý je strůjcem štěstí svého...a dámy i na tohle mají svaté právo, nejsme v právu šaría (naštěstí), ale soucit s nima nemám. Selhává obvykle ten, co má vše a k tomu roupy a spoustu času. Ten, kdo se nezastaví na takové kravské úvahy má méně času. Není možná ani lepší, aani morálnější....jen se nemá čas v sobě tak hrabat

(to zas dostanu sadu)

:-) ale nedostanete :-). Ano, to je jeden úhel pohledu, ale je opět jen úzký. Já si nemyslím že je to o babrání, jen prostě o tom pocitu, který ony prožívají....zkuste si to představit jinak. Vaše dítě za Vámi příjde a řekne "tatínku", pojď si hrát, moc na mě nemáš čas a mě je smutno....půjdete?....a ta žena je vlastně někdy v pozici toho dítěte. Takže článkem mělo být řečeno, že Zelená vdova může být relativně normální žena, co je spokojená, jen ta rychlost toho všeho je na ní v jedno období už moc.

Mimochodem, tento blog (jako všechny ostatní) jsem psala za účasti a průběžného předčítání, svého muže. Nevím, zda je on "jiný", ale jen se potutelně usmál, dal za pravdu mě, ale i faktu, jak to dopadá se slovy....."je to prostě složité"...(pracoval u toho a tak jsem v pracovně s ním :-D...a jsme spolu. Zatím se najít průsečík daří :-D)

IMHO si za to ty holčiny mohou samy. Chtějí muže co hodně vydělává a zároveň je hodně doma. Už tím se vrhají do kontroverzního života, ve kterém budou neustále požadovat vzájemně neslučitelné věci a budou trvale frustrované z toho, že je nedostávají 

trochu souhlasím, trochu nesouhlasím....vynechám-li případ č. 1. tak je to nenápadné, vkrádavé a myslím, že v domácnostech časté. Potřebujeme platit hypotéku, chcem auto, děti kroužky, dovolené atd. ...domluvíme se na tom, založíme s tím rodinu. Muž, jako pravý rytíř, se chopí svého úkolu a už to jede....ale je pravda...že ideál neexistuje a vždy to bude něco za něco. Jen mě mrzí ty některé odsouzaní, které se píšou, neb jak jsou psala, jsou vdovy č. 2 :-)