K napsání tohoto blogu mě vede jediné, že slova tato by měla býti do kamene vytesána :-)
Původní průvodní text jsem vymazala a nakonec přikládám jen něco málo vysvětlení a pak ta důležitá slova.
Takže nejprve malé vysvětlení ...vlastně dluh k napsání Velkého díky.
Tuto knihu (od Napoleona Hilla) jsem kdysi, ve svých začátcích, dostala od svého šéfa. On byl tehdy pro mne takový ITácký "mimoň, ale dokázal "vidět", což mi došlo až po několika letech.
Jednoho dne mi tedy přinesl tuto knihu. Odložila jsem ji do knihvny a až po nějaké době se k ní vrátila (vracím se již 8 let). Nevěděla jsem, co za "bibli" mi tehdy dal.
Po několika letech jsem si knihu otevřela, celou přečetla a pochopila, co mi tím chtěl říci. Jak moudrý člověk....nebo pošetilec? Ne, byl moudrý i přes všechny své poklesky.
A co že tam bylo napsáno?
Někteří znáte, někteří tušíte, ale pokaždé si na to vzpomenu a pokaždé je to platné....
Když myslíš, žes poražen, pak je to tak,
když myslíš, že nelze, pak jistě to vzdáš.
Když vyhrál bys rád, však myslíš, že nejde to,
pak svého vítězství nikdy se nedočkáš.
Když myslíš, že prohraješ, prohrál jsi už,
a teprve ve světě objevíš snad,
že úspěch se počíná vůlí ho chtít,
stav mysli tu největší roli má hrát.
Když myslíš, žes předstižen, pak je to tak,
jen na to teď mysli, jak co nejvýš jít,
ze všeho nejdřív sám v sebe uvěř,
pak můžeš vždy s jistotou zvítězit.
Ne vždycky se v bojích osvědčil,
kdo silnější nebo snad rychlejší byl.
Však dříve či později vyhraje ten,
KDO MYSL SVOU O VÍTĚZSTVÍ PŘESVĚDČIL!
Takže i když jednou je líp, jednou je hůř.....nezapomínejte na tento text. Je pravdivý víc, než si myslíte. Je jako stín, který Vás bude pronásledovat a když se pak zastavíte...chtě, nechtě.....musíte souhlasit.
Mockrát mi to pomohlo a díky této knize jsem tam...kde jsi byl tehdy asi ty. Jsem šťastná :-), protože vím a myslím.
Krásný večer
